Křížovky jsou dnes pravidelnou přílohou novin a i v dnešní uspěchané době patří stále k jednomu z nejpopulárnějších druhů zábavy. Bez dobré křížovky si dokonce někteří z nás dovedou představit víkendový relax u kávy či čaje jen ztěží.
Pro začátek je nutno říci, že křížovky mají na své luštitele jednoznačně pozitivní vliv. Bystří mozkové buňky, procvičují paměť a v neposlední řadě rozšiřují nabyté vědomosti. Křížovku lze rovněž využívat pro zabavení dětí, které mohou soutěžit v luštění na křížovky na čas.
V Evropě jsou nejoblíbenějším druhem křížovek pravděpodobně švédské křížovky, kdy je legenda vepsána přímo do políček. Naopak v Americe se častěji setkáváme s tzv. americkou verzí křížovek, která pracuje s legendou napsanou mimo obrazec. Cílem hádanky je obvykle vyluštit tajenku, která se objeví až po doplnění všech ostatních slov podle legendy. Obvykle to bývá nějaký citát, přísloví či vtip.
Pojďme se ale podívat, kde a jak první křížovka a tradice luštění vůbec vznikla?
I když je otázka jasná, s odpovědí už to tak jednoznačné nebude, neboť se teorie různí. Podívejme se tedy na nejpravděpodobnější z nich:
Anglie
Podle některých zdrojů se první křížovka objevila v tisku v roce 1913 a jejím údajným tvůrcem byl Angličan Victor Orville z Oxfordu, odpykávající si trest v jihoafrickém Kapském městě. Orville ve vězení prý přečetl všechny knihy ze zdejší knihovny a když už neměl co číst, začal se nudit. Přemýšlel, jak si ukrátit čas a zaujalo ho, že podlahu cely vytvářejí bílé a černé čtvercové dlaždice. Začal zapisovat na světlá políčka slova, která ho ho napadla, a objevil tak novou hru, založenou na hledání synonym. Se svým nápadem se obrátil na anglické noviny, ty však jeho nápad odmítly.
Amerika
Prvenství v objevu křížovek se často připisuje Američanům. Údajně první křížovku uveřejnil americký učitel Arthur Wynne, původem z Liverpoolu, který který hádanku, později nazvanou křížovka, uveřejnil 13. prosince 1913, těsně před první světovou válkou v newyorských novinách New York World pod názvem americká křížovka. Pravdou je, že se však Wynne nechal Orvillem inspirovat a některé zdroje uvádějí, že pouze jeho křížovku převzal.
Česká republika
Když zabrousíme do našich vod, zjistíme, že ani Češi nezůstávali s tvorbou křížovek pozadu. Za jednoho z prvních hádankářů vůbec je u nás považován Tomáš Štítný ze Štítného, který se vytvářením slovních hříček rád bavil. Od šestnáctého století pak v Čechách vycházejí sbírky ,,hádanek“, předchůdkyně dnešních křížovek, pravidelně.
Zajímavá je i další teorie, která říká, že Angličany i Američany předběhla a první křížovku v pravém slova smyslu vytvořila pražská učitelka Mlada Antošová, a to již v roce 1899. Křížovku prý pojmenovalo velice originálně: „Čapka z písmen“. Sestavování hádanek křížových postupem času se vůbec těšilo na našem území velké oblibě. Koníčkem se stalo pro mnoho význačných osobností, namátkou zmiňme třeba Jana Wericha, Emu Destinovou, Eduarda Hakena a Miroslava Horníčka.
Rekordy
Křížovky bývají různě dlouhé a různě obtížné. Pokud se budeme bavit o extrémech, musíme zmínit zejména dvě výrazná díla. Ddne 6. dubna 1964 otiskly noviny The Star v Johannesburgu křížovku Dona Samuela McLarena. Křížovka měla 639 hesel vodorovně a 626 hesel svisle. Navzdory tomu, že redakce novin vypsala pro úspěšného luštitele tučnou odměnu, nikomu se ji vyluštit celou nepodařilo.
Ze zápisů v Guinessově knize rekordů se můžeme dovědět také o další obří křížovce. Křížovku s 25 tisíci položkami vytvořil Belgičan André Bloise. Pro představu křížovka zabrala list papíru o rozměru 170 x 110 cm a její sestavení trvalo přibližně 8 let.
A co víme o historii osmisměrek?
Osmisměrky mají historii poměrně ,,krátkou”. První osmisměrku na světě vymyslel někdy kolem roku 1960 jistý Pedro Ocón de Oro ze Španělska. Osmisměrka se však poprvé proslavila až v roce 1968 v USA, kdy ve státě Oklahoma vyšla 1. března v malých místních novinách Selenby Digest. Tato osmisměrka se skládala z měst ve státě Oklahoma a jejím autorem byl Norman E. Gibat. Brzy poté zveřejnění této osmisměrky se osmisměrka rychle začala šířit po světe, zprvu ji ji začali používat ve svých hodinách pro oživení výuky učitelé.